Trocha historie

     Pravěk:

     Již v NEOLITU zde pobíhalo spoustu Těšínováků :

     Roku 1942 Bedřich Dubský zkoumal mohylu na katastrálním území Těšínova u Protivína v lesní trati "Sýkovka", kde v sondě položené do pláště mohyly nalezl sekeru a pazourkovou šipku. Oba nálezy byli datovány do neolitu. V současné době jsou uloženy v Národním Muzeu.

     Středověk:

     Ve 12 století probíhala těžba zlata v nedaleké hoře zvané KOMETA .

     Těšínovská rychta:

     Termínem rychta byla ve středověku označována menší správní a hospodářská území, která byla součástí rozsáhlejšího panství. V čele rychty, která obvykle zahrnovala několik vesnic, stál rychtář. I jeho obydlí, které se velikostí a zdobností vymykalo architektuře vesnic, se jmenovalo rychta.
     Jihovýchodní část Píseckých hor patřila až do pobělohorské konfiskace pod správu města Písku. Zdejší hory náleželi do Těšínovské rychty. V roce 1639 ji, odměnou za vojenské služby, získal hrabě Jan Merode, který pocházel z Holandska. Od jeho bratrů roku 1652 nevýnosnou rychtu Těšínov za 10 000 zlatých rýnských hraběnka Magdalena Buquoyová. Tomuto rodu, který pocházel z oblasti dnešního francouzko-belgického pomezí, těšínovská rychta patřila až do roku 1801, kdy přešla do majetku Schwarzenbergů.
     Ves Těšínov je označována ve starších kronikách jako Těšín. Toto pojmenování je odvozeno od příjmení jednoho z prvních usedlíků. Podle historika Augusta Sedláčka byla ves založena Píseckými měšťany ve druhé polovině 16 století. Keramické úlomky, objevené při kopání základů přístavby usedlosti č.p. 7 ale dokazují, že zdejší osídlení bylo časnější. Datuje se již od poslední čtvrtiny 15 století.
     Noví kolonisté Těšínova pracovali v lesích a zároveň tento vzdálený majetek území rychty střežili. Dřevo z lesů u Těšínova se od středověku odváželo na břeh Vltavy. Tam se z něj vázali vory určené pro Prahu. Právě pro dřevaře vystavěl hrabě Buquoy koncem 18 století v severní části Těšínova kolonii stavení. Ta si vysloužila pojmenování Hartmanice, neboli osada "tvrdých mužů". Těšínovské dřevo se pak svázáno ve vorech plavilo do Prahy až do 20 století.